|
Obecní úřad
Tel.: 59 50 52 578
urad@ludgerovice.cz
ostatní kontakty >
Obecní knihovna
Tel.: 55 38 76 017
knihovna@ludgerovice.cz
ON-LINE katalog
|
100 let kostela
|
Stoleté jubileum našeho krásného kostela je
nejvýznamnějším výročím obce Ludgeřovice v roce 2007
Program společenských akcí Římskokatolické církve k
tomuto výročí najdete na
www.farnostludgerovice.cz.
První společenskou akcí k tomuto výročí, na níž se podílela Obec Ludgeřovice
byl Novoroční koncert v kostele konaný dne 28. ledna 2007.
Nejstarší kostel v Ludgeřovicích byl z počátku 16. století,
byl dřevěný a stál poblíž současné ulice Na Návsi v místě současného parku
pod zdravotním střediskem
Druhý kostel v Ludgeřovicích (předchůdce současného).
Jeho stavba byla dokončena v roce 1798. Kostel stál v místě bílého kříže
před hlavním vchodem do současného kostela.
A. Vjačka |
Na obrázku je pohled na okolí původního kostela v roce 1900. Pod kostelem
stála budova školy (zbořena v roce 1985), vlevo od školy tehdejší farní
stodola a hospoda „U Pchálka“. Dále vlevo lípa u níž později bývalo hřiště.
U lípy stojí jedna z budov Rothschildova statku, který na tomto místě stával
a ve druhé dekádě 20. století ztratil bezprostřední kontakt s přilehlými
pozemky vybudováním vysokého náspu železnice a tím i smysl – byl proto
zbourán. Nad kostelem byl hřbitov a pokračoval cca 150 až 200 m široký a 2,5
km dlouhý pruh farních pozemků (rolí, luk a hlavně lesů) až na hranici s
obcí Bobrovníky s dodnes v celé délce zachovanou „Farskou“ polní cestou v
jejich podélné ose. Tento pruh farních pozemků byl přerušen jen silnicí do
Hlučína postavenou v roce 1870 a mnohem starší tzv. „Starou cestou“ (v
současnosti ulice Vrablovecká) z Petřkovic do Hlučína.
Pohled v roce 1900 na křižovatku silnic do Markvartovic a
do Hlučína od výše zmíněné lípy. Vpředu vpravo hospoda „U Pchálka“.
Fotografie z přibližně stejného místa jako předchozí
obrázek . Je z 18.11.1907, tj. ze dne posvěcení nového kostela, těsně po
dokončení jeho stavby. Vlevo nová fara a farní hospodářské budovy postavené
v roce 1903. Vpravo u nového kostela ještě stojí původní kostel – byl zbořen
v následujících dnech.
Ve druhé polovině 19. století v Ludgeřovicích i ve všech
okolních obcích, zejména v souvislosti s rozvojem těžby uhlí a těžkého
průmyslu na Ostravsku, rychle rostl počet obyvatel. Koncem 19. století žilo
v Ludgeřovicích, Markvartovicích, Petřkovicích a Koblově (všechny tyto obce
patřily k farnosti Hlučín a v ní k filiální farnosti Ludgeřovice) celkem už
více než 5000 obyvatel, prakticky všichni byli římskokatolického vyznání.
Kapacita tehdejšího ludgeřovického kostela však byla nejvýše 700
návštěvníků. Proto po roce 1880 začaly intensivní snahy o zřízení samostatné
ludgeřovické farnosti a o postavení nového mnohem většího kostela. Po čtvrt
století trvajícím úsilí církve a příslušných obcí se záměr začal rychle
realizovat:
-
v roce 1902 začala výstavba fary a farních
hospodářských budov – dokončena byla v roce 1903,
-
dne 1.7.1903 byla filiální farnost Ludgeřovice
povýšena na samostatnou římskokatolickou farnost,
-
dne 22.10.1903 byl do funkce prvního faráře
ludgeřovické farnosti uveden tehdy 36letý hlučínský kaplan Alois Bitta,
rodák z Dolního Benešova,
-
dne 23.4.1904 byla královské pruské vládě – oddělení
pro kostely a školství v Opoli podána žádost o povolení stavby nového
kostela,
-
dne 25.6.1906 byla stavba kostela zahájena, dne 15.
8.1906 byl položen a posvěcen základní kámen kostela,
-
dne 18.11.1907 byla hrubá stavba dokončena a kostel
byl posvěcen.
A. Vjačka |
 P.
Alois Bitta, rodák z Dolního Benešova, byl farářem v Ludgeřovicích v
letech 1903 až 1939.
Má největší zásluhu na výstavbě a vybavení našeho kostela. V roce 1913
založil farní kroniku.
|
Půdorys našeho kostela:
 |
|
|
Projektantem, stavitelem a dodavatelem materiálů pro náš kostel byl Josef
Holuscha, podnikatel z Dolního Benešova, nar. 1865, zemřel 1927. Byl
majitelem firem:
• Baugeschäft, Dampfbrettsűge, Hobelwerk, Bautischlerei, Schloserei und
Cementkunststein Fabrik in Beneschau
• Dampfziegelei und Drainröhren-Fabrik in Hultschin
Projekt kostela zpracoval podle chrámu „Vykupitele“ ve Wroclawi – ten byl za
války zničen.
 Stavbyvedoucím
našeho kostela byl stavitel August Klimanek (na rodinném snímku uprostřed)
podnikatel z Petřkovic (vlastnil dům, v němž po válce ordinoval MUDr. Hranoš),
rodák z Dolního Benešova, nar. 1875. V roce 1945 odsunut do Německa, kde
zakrátko zemřel.
Finanční náklady na stavbu kostela:
• Rozpočtované náklady na hrubou stavbu byly podle projektu 129774,63 marek.
• Skutečné náklady na holou stavbu činily 550000 marek.
• Skutečné náklady na vnitřní vybavení kostela činily 450000 marek.
Krytí nákladů na stavbu a vybavení kostela v celkové výši 1 milionu marek
• Velká většina peněz pocházela z kapes farníků (ze sbírek, darů, poplatků
za mše, svatby, křtiny, pohřby, hroby, místa v lavicích a řadu dalších úkonů
církve pro farníky).
• Jen malá část (řádově v desítkách tisíc marek pocházela z jiných zdrojů,
například z patronátního příspěvku barona Rotschilda).
• Každý ze 7000 farníků včetně dětí tak na stavbu a vybavení kostela přispěl
za období asi 30 let celkovou částkou cca 150 marek, což v současnosti
odpovídá sumě nejméně 15000 Kč.
|
|
|
|
Technologie stavby kostela: |
- přeprava materiálů koňskými povozy,
- vesměs ruční práce (míchání malty, vynášení po lešení, ruční zvedání
materiálů kladkami...),
- dřevěné venkovní 12patrové lešení kolem celé budovy kostela,
- dřevěné vnitřní celoprostorové 12patrové lešení uvnitř kostela (lešení
vyplňovalo celý vnitřní prostor kostela, bylo nahoře zakončeno bedněním pro
gotické klenby),
- dřevěné cca 25patrové lešení pro stavbu zdiva věže kostela.
|
|
Kubatury, hmotnosti a přeprava hlavních materiálů při stavbě kostela –
přibližné hodnoty: |
| Materiály |
m3 |
tun |
koňskýh
povozů |
| zdivo |
6000 |
11400 |
3800 |
| základy |
750 |
1400 |
500 |
| podlahy |
700 |
1200 |
400 |
| dřevo |
2500 |
2000 |
700 |
| CELKEM |
9950 |
16000 |
5400 |
Některé materiály při stavbě kostela (přibližné hodnoty):
- Cihly:
- několikrát ostře pálené,
- základní formát 120 x 185 x 70mm,
- cca 20 modifikací (tvar, glazování),
- celkový počet cca 3 miliony kusů,
- až na výjimky všechny z hlučínské cihelny.
- Dřevo:
- celkem 2000 kmenů vzrostlých jehličnatých stromů,
- většina z farského lesa.
|
|
Organizace stavby kostela: |
- Stavba trvala 400 pracovních dnů, z toho přibl.
- 100 dnů základy, střechy, likvidace lešení, dlažby, dokončovací práce,
- 300 pracovních dnů zdění zdiva a stavění lešení,
- na stavbě pracovalo 300 dělníků, z toho 90 zedníků (přibl. 90 zedníků +
180 pomocníků + 30 tesařů a jejich pomocníků),
- denně muselo na stavbu přijet 14 povozů s materiálem (5400 povozů/400
dnů),
- v průměru denně zedníci vyzdili 10000 cihel, tj. každý 111 cihel,
- každý zedník denně typicky vyzdil jednu vrstvu cihel na 2,8 m délky zdi
tlusté 1 metr,
- každý pomocník musel denně v průměru připravit (např. namíchat maltu) a po
lešení vynést 200 až 300 kg materiálů,
- každý kousek materiálu, celkem 16000 tun, se musel vynést po lešení nebo
ručně vytáhnout na kladce v průměru do výšky 15 metrů. |
|
|
Stavba kostela byla dokončena v plánovaném termínu
Za 17 měsíců od zahájení prací byla stavba hotova. Nový kostel byl v pondělí
dne 18. listopadu 1907 slavnostně posvěcen olomouckým světícím biskupem ThDr.
Karlem Wisnarem. V ten posvěcení byl nový kostel úplně prázdný,
nevymalovaný. Vstupovalo se do něj bočním vchodem, protože zeď tehdy ještě
stojící budovy původního kostela stála těsně, snad cca 1m, před hlavním
vchodem nového kostela. K bohoslužbám v novém kostele byl ještě několik let
používán oltář z původního kostela. Prvotní vybavení kostela do podoby, jak
ji známe trvalo dalších 37 let, bylo završeno až v roce 1944.
Vybavování kostela v letech 1907 až 1944
1907
Instalace 5 zvonů do věže kostela, z toho byly 3 nové (jeden z nich zaplatil
farář p. Bitta) a 2 z původního kostela.
Pořízení a instalace „věčného světla“ na laně nad kněžištěm a instalace
sakristijního zvonku s kapličkou.
Pořízení a instalace mramorové kazatelny (návrh arch. Josefa Seyfrieda z
Kravař, výroba firma Drechsler z Opavy).
Založení nového hřbitova.
1909
Dodání a postavení hlavního a dvou bočních oltářů. Dodání obrazů křížové
cesty. Vše dílo německého sochaře G. Schreinera z Řezna.
1911
Dodání a montáž prvních věžních hodin firmou A. Eppner, Wroclaw s číselníky
o průměru 1,4m.
Vybavení kostela lavicemi od firmy J. Holuscha.
1913
Přemístění kazatelny kvůli slyšitelnosti blíže k lavicím.
Pořízení křtitelnice (autor návrhu i dodavatel jako u kazatelny).
1914
Dodání a instalace sousoší sv. Antonína německého sochaře G. Schreinera z
Řezna.
Vybavení sakristie nábytkem od Reinholda Kladziwy z Hlučína.
1917
Pro válečné účely byly zabaveny čtyři zvony.
1920
Dodání a montáž tří nových zvonů. Zvony dodala firma F. Otta z Hemelingenu u
Brém.
1925 – 1926
První elektrifikace kostela.
1927 – 1928
Vymalování kostela. Figurální část akad. malíř Phillipp Schuhmacher z
Mnichova.Dekorační malby prof. Trauer ze Znojma.
1932
Dodání a instalace nových varhan od firmy Rieger z Krnova. Varhany byly
vyrobeny podle návrhu akad. sochaře Georga Schreinera z Regensburgu.
1933
Dodání a instalace hlavního lustru. Vyroben podle návrhu akad. sochaře
Georga Schreinera z Regensburgu.
1934 – 1935
První vybavení kostela reprodukční technikou.
1937
Vybudování teplovzdušného topení. Dva kotle na koks a kanály pro rozvod
teplého vzduchu v podzemí, průduchy (kovové mříže) pro výstup teplého
vzduchu v podlaze.Topení se pro nízkou účinnost a problémy se zamořováním
kouřovými plyny používalo velmi málo.
1939
Instalace elektrického pohonu zvonů.
1942
Pro válečné účely byly zabaveny tři největší zvony. Zbyl jen malý umíráček.
1944
Dodáno sousoší „Dokonáno jest“. Zhotovila firma Ferdinand Stuflesser v St.
Ulricht – Grődnertal z Tyrolska. Byla to poslední akce prvotního vybavování
kostela.
|
|
|
|
|