Tato slavnost konaná v první májovou neděli má v naší obci nejdelší tradici, pravděpodobně už od počátku 20. století. S určitými omezeními se konala i za německé okupace a za komunistického režimu. Také průběh je v naší obci tradiční. Kolem půl desáté se u hasičské zbrojnice sejdou hasiči ve svátečních uniformách a jejich hosté a to nejen z Ludgeřovic a Vrablovce, ale i z některých okolních a družebních obcí. Letos to byli z Markvartovic, z polské Turzyczky, a slovenské Liptovské Kokavy, v čele s hasičskými a obecními prapory. Nechybí ani starostové obcí. Vždy k tomu hraje dechovka pana Ondruše. Všichni se seřadí do průvodu a ten těsně před desátou s hudbou pochoduje ke kostelu. Ke dveřím kostela pro ně přijde kněz s ministranty a odvede je do kostela. Následuje slavnostní mše svatá. Je to krásná slavnost zejména, když je právě slušné počasí, jako letos.

K hasičům a máji patří také stavění májky. Letos ji ludgeřovičtí hasiči původně chtěli postavit na Menšíkové louce hned po floriánské slavnosti. Jejich sváteční uniformy by však přitom mohly doznat úhony a tak májku postavili v montérkách už v předvečer prvního máje. Nevydržela tam ani do rána. Svítalo, když ji uřezali, jak je to jakýmsi podivným zvykem, nějací mladí muži, údajně z Markvartovic. Zbyl po ní jen pahýl a na zemi ležící zbytek bez májky na horním konci (viz poslední foto). Hasičům nezbývá, než ji postavit znovu, aby mohli 28. května májku slavnostně skácet sami za přítomnosti publika, jak už inzerovali v květnovém Ludgeřovickém Zpravodaji.