V roce 1966 byla v Ludgeřovicích založena Společenská organizace (jak byly tehdy spolky nazývány) chovatelů, který sdružoval zejména chovatelé drobného hospodářského zvířectva. Vedle chovatelů Ludgeřovic do ní vstoupili i chovatelé z Petřkovic, Markvartovic, Koblova, Hati a Šilheřovic. Většinou chovali králíky, slepice, kachny, husy, někteří holuby, případně nutrie, kozy, ovce, ale i kanáry, papoušky, akvarijní ryby a další. Spolek založili, aby si mohli vyměňovat zkušenosti a porovnávat dosažené výsledky chovu a také zajišťovat krmivo a další potřeby chovatelů, což tehdy nebylo vůbec jednoduché, všeho byl velký nedostatek. Ustavující schůze se konala v lednu 1966, za členy se přihlásilo 34 chovatelů. Prvním předsedou byl zvolen Karel Bobřík, členy výboru pak Rudolf Kudělka, Erich Malčok, Zdenek Sonntag, Jaroslav Kus a Andělín Klapec. Roční členský příspěvek byl stanoven na 30 Kčs pro ty, kteří přešli z jiných organizací a 35 Kčs pro nové členy.

Spolek se měl k životu a přes mnohá úskalí tehdejší komunistické doby úspěšně plnil své poslání. Jeho působením se významně zvyšovala úroveň chovatelské práce, začaly se chovat kvalitnější plemena, zvýšila se veterinární péče. Spolek pořádal výstavy, hodnocení drůbeže, soutěže, organizoval zajišťování a rozdělování krmiv. Nezapomínal ani na společenské akce pro členy, jako jsou např. plesy. Přicházeli noví členové, odcházeli ti z okolních obcí, když si založili vlastní spolek. Celkově členů přibývalo.

V roce 1972 přislíbil spolku MNV přidělení pozemku u bývalého nádraží (současný areál chovatelů), aby si tam vybudoval chovatelský areál. Členové se okamžitě pustili do práce, zanedbaný pozemek vyčistili a zahájili přípravy na postavení budovy. Převod pozemku se však byrokraticky protahoval až do roku 1978, a stavba nemohla začít. V roce 1974 to způsobilo ve spolku vážnou krizi, část členů vystoupila. Spolek však fungovat nepřestal a v roce 1978 se mohlo konečně přistoupit ke stavbě budovy, která stojí a slouží dodnes. Vše postavili svépomocí a už v roce 1979 pořádali v budově velkou výstavu. Do konečné podoby dokončili celý areál v roce 1980. Členové na stavbě odpracovali ve svém volném čase zadarmo kolem 20 000 hodin, v dnešní době něco nepředstavitelného.

Členové spolku začali být se svými výsledky hodně úspěšní na soutěžích a výstavách v okresním, krajském i celostátním měřítku. V osmdesátých letech překročil počet členů číslo 80.

V roce 1987 byl předsedou zvolen Arnošt Vraník. V roce 1992 došlo k další vážné krizi spolku. V novém tržním hospodářství ve státě přestala potřeba spolkem zajišťovat krmivo a další potřeby členů, proto část členů vystoupila, protože „žádné krmivo, žádné výhody“, zbylo jich 51. Za předsedu byl zvolen Reintáler. Do popředí zájmu se dostával chov poštovních holubů, kanárů a exotů, každoročně ve svém areálu pořádali a dodnes pořádají velké a úspěšné soutěžní výstavy, kterých se účastní chovatelé z celého kraje, ale i z Polska a Slovenska. I v této oblasti byli ludgeřovičtí na výstavách a soutěžích velmi úspěšní. 

V roce 2005 byl předsedou opět zvolen Arnošt Vraník a je jím dodnes. V současné době jsou poštovní holubi a postavoví kanáři hlavními oblastmi, kterým se spolek věnuje a to velmi úspěšně. Holubi jeho členů jsou v závodech často na předních místech. V jeho areálu jsou pravidelně shromažďováni poštovní holubi i z okolních spolků k odvozu na závody. Každoročně na podzim je zde velká soutěžní výstava postavových kanárů a exotů. Prostě spolek žije naplno a chovatelství jeho členů je pro ně celoživotním koníčkem. Škoda jen, že mladých členů je málo.

Blahopřejeme ludgeřovickému spolku chovatelů k významnému výročí a přejeme mu úspěšnou činnost i v dalších padesáti letech.

Na fotografiích členové spolku ve svém areálu v roce 1987, na setkání v roce 1977, svépomocí postavená budova v areálu v roce 1985: